Shadows over Shulamith: Giordano Bruno's De umbris idearum (1582) and the Song of Songs

Abstract

Shadows over Shulamith: Giordano Bruno's De umbris idearum (1582) and the Song of Songs

Abstrakt: This article focuses on the use of one verse from the Biblical Songs of Songs (2. 3) in central passages of Giordano Bruno's first published book on the art of memory. De umbris idearum [On the Shadows of Ideas] not solely aims at improving mnemonic capacities, it also envisages the preconditions and limits of cognition in Bruno's new inifitist cosmology. Taking relevant scholarly literature on the topic as a point of departure, this contribution presents De umbris in the context of Bruno's philosophy in general; it focuses on Bruno's evocation of Origen's commentary on that passage in the Song of Songs. The article analyzes in detail the reasons for Bruno's subversion of the traditional exegetic tradition that was massively influenced by Origen's spiritualized reading of the Song of Songs. Bruno's misappropriation of the Origen's commentary turns out to be a mise en abyme, a mannerist strategy of representation. It not only reflects the very method that underlies Bruno's art of memory, but is also to be understood as a conscious subversion of exegetic traditions in general.

Keywords: Giordano Bruno; biblical exegesis; Origen; art of memory; philosophical anthropology

Stíny nad Šulamit: De umbris idearum Giordana Bruna (1582) a Píseň písní

Abstrakt: Článek pojednává o jednom verši z biblické Písně písní (2,3) v jedné z ústředních pasáží první publikované knihy Giordana Bruna, která pojednává o umění paměti. De umbris idearum [O stínech idejí] neusiluje jen o zlepšení paměťových schopností, ale předjímá také podmínky a hranice poznání v Brunové nové infinitní kosmologii. Tento příspěvek vychází z relevantní sekundární literatury k tomuto tématu a představuje De umbris obecně v kontextu Brunovy filosofie. Soustředí se na Brunovo napodobování Origénova komentáře k této pasáži z Písně písní. Článek detailně analyzuje důvody Brunovy subverze tradiční exegetické tradice, která byla výrazně ovlivněna Origénovým spiritualizovaným čtením Písně písní. Brunovo zcizení Origénova komentáře se nakonec ukazuje jako mise en abyme, manýristická strategie reprezentace. Ta jen odráží vlastní metodu, která tvoří základ Brunova umění paměti, ale která se dá chápat také jako vědomé rozvracení exegetických tradic obecně.

Klíčová slova: Giordano Bruno; biblická exegeze; Origénes; umění paměti; filosofická antropologie